V sobotu jsme vyjeli do mrazivého Šumperku na turnaj obsazený atraktivními soupeři. Náš tým složený výhradně z hráčů ročníku 2003 měl ambice navázat na úspěch HT ve Vyškově, ačkoli jsme si byli vědomi kvality soupeřů a částečné indispozice některých hráčů v souvislosti s chřipkovým obdobím a jejich tréninkovým výpadkem. V bráně sbíral zkušenosti opět Jarda Zabořil a jeho bratr Vojta okusil podruhé atmosféru turnaje. Zmínit musím také Adama Klimeše, který nás přišel podpořit v ofenzivě a svojí hrou byl oporou a motivací pro zbytek mužstva.

Úvodní zápas jsme sehráli se Sigmou Olomouc. Ačkoli soupeř nepůsobil moc sebevědomě a naši kluci mu nedovolili žádnou individuální akci, prohráli jsme smolně 3:0. Rozhodli dvě individuální chyby a neproměňování našich šancí. Gól v poslední vteřině zápasu (respektive po hrací době) již jen zpečetil smolný zápas).

Ve druhém zápase jsme si proti FK Šumperku B střelecky napravili reputaci. Velkou zásluhu na tom měl Adam Klimeš, který přímo zakončoval nebo servíroval balony k zakončení. Málokdy však byla jeho výzva naplněna a hodně příležitostí jsme bohužel zahodili. Zápas jsme celkově neodehráli příliš dobře. Naštěstí soupeř nedokázal naše chyby a statickou hru trestat. Největším pozitivem bylo střelecké prosazení nejen Adama (2 branky), ale také Tomáše Mullera a Bohdana Paara.

Třetí a nejhezčí zápas jsme sehráli s SK HS Kroměříž. Naši kluci znovu dokázali, že jsou schopni hrát vyrovnanou hru se soupeři krajského formátu. Hrál se fotbal s plným nasazením, který byl často odměněn potleskem. Bohužel znovu dvě rychlé branky soupeře po individuálních chybách (problém nám dělalo zejména pokrývání obránců soupeře) a naše trestuhodné neproměňování šancí rozhodlo utkání ve prospěch soupeře 2:1 (branka: Adam Klimeš).

Následné dva zápasy s FK Šumperk A a SK Zábřeh na Moravě se nepovedly. Se Šumperkem - výsledek 0:3, nám evidentně chyběly síly, které kluci nestačili dočerpat po zápase s Kroměříží a se Zábřehem to byla přímo exhibice ve prospěch soupeře 7:0. Je třeba si pokorně přiznat, že Zábřeh hrál dravě a naši kluci na jeho hru nestačili. Soupeři nás válcovali především hrou z druhé vlny a dostávali se neustále do přečíslení.

Poslední zápas jsme znovu pookřáli a vyrovnaná bitva, kde soupeř FK Mohelnice zmobilizoval zbytky sil, skončila nerozhodně 2:2 (branky: Adam Klimeš). Znovu jsme hráli jako tým a konečně jsme působili kompaktně, se zapojením obránců v útočné fázi hry.

Naše páté místo a jednotlivé výsledky bohužel neodpovídají tomu, co kluci odehráli. Velká škoda zbytečně obdržených branek a neproměněných šancí. Snad si z toho vezmeme dostatečné poučení. Pozitivum turnaje byla jednoznačně hra naší obrany (Filip Rozehnal, Ondra Kolmačka, Tomáš Kobliha a Šimon Mynařík) odehráli velice slušné zápasy. Je toho ještě hodně co zlepšovat, zejména zapojení se do ofenzivy, ale i tak můžeme být s jejich hrou spokojeni. Uznání patří také našemu novému gólmanovi Jardovi Zabořilovi, který se pod vedením A. Rozehnala vypořádal se svojí novou rolí více než důstojně.

Z. Kolmačka