V neděli 27.2.2011 jsme zavítali na turnaj pro ročníky 2003 a mladší do Šternberka. Byl to teprve náš druhý turnaj v kategorii U8, ale oproti předchozímu v Jedovnici, na kterém jsme s přehledem dominovali, nás tentokrát nečekalo nic lehkého. Představili se zde hráči šesti týmů. Kromě nás to byl domácí FK Šternberk, Sokol Bělkovice, Haná Prostějov, SK SIGMA Olomouc a slovenský SFM Senec.

Byl to pro nás turnaj, na kterém jsme chtěli srovnat kvality našich hráčů narozených v roce 2003, kteří hrávají proti starším hráčům. Také jsme ale chtěli vyzkoušet některé hráče, kteří s námi moc nejezdí na turnaje pro starší kategorie, a tudíž toho zatím nemají moc odehraného. V této kategorii ještě nemáme stálého brankáře a tak se na tomto postu točili jednotliví hráči z pole.

V zahajovacím utkání jsme se postavili proti domácímu Šternberku. V tomto zápase jsme hráli velice nekompaktně, zbytečně jsme se pohybovali příliš u sebe, což soupeři vyhovovalo a naopak my jsme tak nemohli zúročit naše individuelní herní činnosti, ve kterých se někteří naši hráči pohybovali mezi nejlepšími na tomto turnaji. Zápas nebyl moc pohledný ani z jedné strany, ale soupeř se ujal vedení. Nám se podařilo, po nahrávce Sama Robeše a brance Adama Klimeše, vyrovnat, ale nakonec byl šťastnější soupeř, který nám dokázal vstřelit druhou branku, na kterou jsme už nedokázali odpovědět a tak jsme úvodní utkání prohráli 1:2.

Druhé utkání jsme sehráli proti „zvučnému“ soupeři, proti týmu SK SIGMA Olomouc. Tento zápas byl výzvou hlavně pro Adama Klimeše a Prokopa Ohlídala, kteří občas jezdí olomouckým klukům vypomáhat na některé turnaje. Motivace zahrát si proti Sigmě byla vidět u všech kluků a také se naše hra, oproti prvnímu zápasu, dosti zlepšila. Troufám si říct, že jsme byly téměř celý zápas lepším týmem, čemuž také odpovídalo konečné skóre 6:3. Pěti góly Sigmu „sestřelil“ Adam Klimeš a jeden gól vsítil, po nahrávce Šimona Mynaříka, i Prokop Ohlídal.

V dalším utkání jsme hráli se Sokolem Bělkovice. Naši kluci byli lepší než soupeř, ale bohužel jsme zažili „zápas neproměněných šancí“. Několikrát šel sám na brankáře Sam Robeš, ale bohužel ho překonat nedokázal. Naše hra byla kvalitní ve středu hřiště, ale jak jsme se dostali do blízkosti soupeřovy brány, jednali jsme až příliš sobecky. Tohle několikrát předvedl, v předchozím zápase chválený Adam Klimeš, který tentokrát s vidinou nejlepšího střelce turnaje bohužel zapomínal na týmové pojetí fotbalu. „Trestem“ mu byla, po spoustě šancí, jediná branka, na kterou mu přihrál Prokop Ohlídal, který tento zápas střelecky načal a také zakončil gólem, po nahrávce Milana Peku, na 3:1.

Další zápas s tradičním soupeřem, s Hanou Prostějov, byl pro nás utrpením. Po dvou předchozích zápasech, kdy jsme soupeře přehrávall, přišel tým, u kterého to tak nebylo. Bohužel jsme si za to mohli sami, protože jsme byli nepochopitelně zaskočeni z tlaku soupeře, který se snažil vyrovnat skóre po brance Adama Klimeše, na kterou mu, ve skrumáži před bránou, přihrával Honza Báthory. Spousta šancí soupeře zůstávala nevyužita i díky Milanovi Pekovi v bráně. Ten ale po několika dobrých „zákrocích“ namazal špatnou rozehrávkou míč prostějovskému hráči, Nicolasovi Zahradníčkovi, pro kterého už nebyl problém uklidit míč do naší odkryté brány. Tlak soupeře pokračoval a my nevěděli, co vlastně máme hrát. Nakonec jsme byli rádi za remízu 1:1.

V posledním zápase se proti nám postavil soupeř ze sousedního Slovenska, SFM Senec. Tento tým zde nehrál vůbec špatně, ale my jsme se opět vrátili do herní pohody a to i přes úvodní gól soupeře. I když i v tomto utkání zůstala spousta našich šancí nevyužita, dokázali jsme soupeře jednoznačně porazit, když se o obrat postaral, po nahrávce Sama Robeše a doražení výkopu soupeřova brankáře, Adam Klimeš. Poté se konečně prosadil, náš dnešní nejlepší hráč, Samuel Robeš, kterému na jeho gól nahrával Honza Báthory. Na 4:1 zvyšoval Klimeš, tentokrát po nahrávce Šimona Mynaříka. A konečné skóre 5:1 uzavřel opět Adam.

Nejlepším střelcem turnaje se stal jednoznačně Adam Klimeš s 12 vstřelenými brankami, za což mu jistě patří gratulace, ale také důrazné upozornění za zápas s Bělkovicemi, ve kterém u něj převládal vlastní úspěch nad úspěchem týmu!

V přestávce se také konala technická soutěž, které se zúčastnili dva hráči z každého týmu. Cílem bylo co nejrychleji dopravit míč do 20m vzdálené otočené florbalové branky. Této soutěže se od nás měl zúčastnit Sam Robeš a Adam Klimeš. První zmiňovaný však své umění ukázat nechtěl a tak místo sebe pustil Prokopa Ohlídala, který, hlavně díky své chytrosti a dobré technice, tuto soutěž vyhrál. Gratulujeme!

Na tomto turnaji jsme nakonec obsadili 2. místo a odjížděli jsme tak se stříbrnými medailemi na krku. Mnohem víc mě ale potěšili výkony Sama Robeše a Šimona Mynaříka, který si tak důrazně řekl o častější nominaci na turnaje. Premiérou byl tento turnaj pro Ondru Havlíčka, který se ze začátku na hřišti rozkoukával, ale postupem času na něm bylo vidět, že chce hrát, což je u těchto kluků nejdůležitější. Po delší nemoci se nám opět představil Honza Báthory, na kterém byl delší herní deficit znát, ale věřím, že se brzy dostane zpět do formy. Ne ještě zcela vyléčený jel s námi i náš nejmladší hráč Kuba Laurenčík, který bohužel ještě fyzicky nestačil, ale několikrát dokázal, že z něj může být dobrý fotbalista.

                        tréňa Tomáš

Sestava: Báthory, Ohlídal, Klimeš, Robeš, Mynařík, Peka, Havlíček, Laurenčík J.

(v bráně se vystřídali: Báthory, Ohlídal, Havlíček a Peka)

Trenéři: Tomáš Bilík, Petr Klimeš

Celkové pořadí:

1. FK Šternberk  13 bodů, skore 7:3
2. Čechovice  10 bodů, skore 16:8
3. Haná Prostějov  10 bodů, skore 10:3
4. SFM Senec  4 body, skore 6:10
5. Sigma Olomouc  2 body, skore 7:14
6. Bělkovice  2 body, skore 4:12