V sobotu 8.1.2011 jsme odehráli první letošní halový turnaj, který v hale v Troubkách pořádal tým 1.FC Přerov. Tohoto turnaje se zúčastnilo celkem 8 družstev – 1.FC Přerov, FK Viktorie Přerov, TJ Sokol Čechovice, TJ Haná Prostějov, TJ Spartak Lipník, TJ Slavoj Kojetín, FK Nemilany a FC Svratka Brno. Hrálo se systémem „každý s každým“ 12 minut.

První naše utkání jsme odehráli s týmem Spartak Lipník, který zde minutý turnaj celkově vyhrál. Ač se nám většinou první zápasy nedaří, tentokrát tomu zas až tak nebylo. S týmem z Lipníku to byl vcelku vyrovnaný zápas s naší mírnou převahou, díky které jsme se i ujali vedení, po brance Prokopa Ohlídala, kterému asistoval Filip Šubrt. Vedení jsme mohli i navýšit, ale namísto toho nás potrestal soupeř a vyrovnal tak skóre utkání. V posledních minutách jsme chtěli určitě více vyhrát než soupeř, ale bohužel se nám míč do soupeřovy branky dostat nepodařilo a tak jsme na úvod turnaje remizovali 1:1.

Ve druhém utkání jsme se potkali s pořádajícím týmem, s 1.FC Přerov. Ač naše hra zas až zas špatná nebyla, musíme uznat, že přerovští hráči v tomto utkání byli o něco lepší než my a nakonec také zaslouženě vyhráli, i když jsme jim v tom dosti pomohli. Hlavně první branka byla úplně zbytečná, když se naši dva útočních při soupeřově rohu téměř nezúčastnili bránění této situace. Po naší snaze vyrovnat nám soupeř přidal druhou branku a hlavně díky tomu, že jsme soupeřova brankáře téměř neohrozili, jsme si do tabulky zapsali naši první prohru 0:2.

Ve třetím zápase jsme se střetli s týmem Slavoj Kojetín. Hráči Kojetína v předchozích zápasech předváděli vcelku pohlednou hru a my věděli, že to bude další těžké utkání. Začátek utkání byl podobný našemu prvnímu zápasu, ale bohužel se vedení ujal soupeř. Poté byla hra chvíli vyrovnaná, ale pak jsme se čím dál více začali prosazovat my. Odměnou za naše úsilí nám byla vyrovnávací branka. Sam Robeš přihrál Adamovi Klimešovi, který se hezky uvolnil a nekompromisní střelou, která se ještě odrazila od tyče, poslal míč do soupeřovy branky. Po vyrovnání jsme měli pořád více ze hry a dokonce jsme se, oproti předchozímu zápasu, dostávali i ke spoustě střel. Bohužel nám štěstí nepřálo a po jednom okamžiku, kdy soupeř odkopnul míč, který přeskočil našeho brankáře, jsme opět prohrávali. Tentokrát se ale kluci nevzdali a soupeře jsme dostali pod tlak, ze kterého vyplynulo naše vyrovnání, když si před soupeřovou bránou důrazně počínal Adam Klimeš s Prokopem Ohlídalem. Nakonec to byl druhý zmiňovaný, který dokázal dostat míč do brankové sítě. Ani s remízou v tomto zápase bychom nebyli spokojeni a tak náš tlak stále pokračoval a za nedlouho jsme se radovali potřetí, když míč za záda soupeřova brankáře dostal Adam Klimeš. I nadále jsme na hřišti byli lepším týmem, ale další branku se nám už vstřelit nepodařilo a tak jsme tohle utkání zaslouženě vyhráli 3:2.

V dalším utkání se proti nám postavila Viktorie Přerov. I v tomhle utkání jsme byli o něco lepším týmem, ale na rozdíl od zápasu s Kojetínem jsme se nedostávali tak často do zakončení, které by vedlo k většímu ohrožení soupeřovy brány. Soupeř hrozil z rychlých protiútoků, o které se staral převážně jeden hráč. Jeden z těchto útoků se mu také podařilo proměnit, když v rychlosti obešel naše obránce a střelou k tyči rozhodnul tento duel, ve kterém jsme prohráli 0:1.

Další zápas jsme odehráli proti budoucímu vítězi tohoto turnaje, proti týmu FK Nemilany. V první polovině zápasu nás vyspělejší hráči Nemilan přehrávali a odměnou jim byla i vedoucí branka. Ve druhé polovině hry už jsme ale postupně přebírali taktovku hry my a soupeř nás několikrát zastavoval až za cenu faulů. Po přímých kopech jsme branku soupeře netrefili a neujala se ani pěkná hlavička Adama Klimeše, která skončila na tyči soupeřovy brány. V posledních vteřinách hry jsme se pokoušeli co nejrychleji vystřelit na bránu a tuto střelu reflexivně vyrazil hráč Nemilan rukou a již po uplynutí orientačního času na tabuli nařídil rozhodčí pokutový kop. K míči se postavil Adam Klimeš a dobře kopnutou penaltou nám zařídil v tomto utkání remízu 1:1. 

V našem předposledním zápase jsme se postavili proti týmu Svratky Brno, která zde však nebyla v nejsilnějším složení, protože polovina hráčů byla na současně hraném turnaji ve Svitavách. I tak to však vůbec nebylo jednoznačné utkání. Hráči Svratky se během turnaje rozehráli a v posledních dvou zápasech vůbec nepůsobili jako nějaký „B tým“. I přes naši nepřesvědčivou hru se nám ale podařilo ujmou se v tomto zápase vedení, o které se po chybě Brňanů a nahrávce Kubu Jahelku postaral Prokop Ohlídal. Ani po této brance jsme však soupeře nezačali nijak moc přehrávat. Naštěstí se ale soupeř prosadit nedokázal a naopak my jsme si vítězství pojistili brankou Kubu Jahelku, kterému asistoval Filip Šubrt a tak jsme dnes podruhé vyhráli, tentokrát 2:0.

V posledním utkání jsme sehráli tradiční „derby“ s Hanou Prostějov. S tímto týmem se kluci velice dobře znají a zápasy většinou rozhoduje jedna, maximálně dvě branky. Ani tentokrát tomu nabylo jinak, i když herně tentokrát kluci z Hané byli lepší, dokonce si troufám říct, že to byl náš dnešní nejtěžší soupeř. Kluci si nic nedarovali a „prali“ se o každý míč. I přes naši snahu vrátit Hané minulou porážku se nám, na rozdíl od soupeře, vstřelit branku nepodařilo a tak v tomto zápase, jak herně, tak na branky, zvítězili hráči Hané Prostějov. My si tak na konec turnaje připsali porážku 0:2.

Na tento turnaj jsme jeli hlavně s úmyslem zlepšit naši hru, která bohužel koncem loňského roku zůstávala daleko za očekáváním. Tento cíl se nám podařil, i když to pořád nebylo nijak přesvědčivé. Na rozdíl od minulých turnajů ale kluci více chtěli vyhrát a několikrát ukázali, že když všichni na hřišti ukáží to, co umí, tak můžeme odehrát velice slušné zápasy s kýmkoliv. Bohužel ani na tomto turnaji jsme se nevyhli slabších momentů a tak jsme skončili až na 5. místě.

Tento turnaj byl velice vyrovnaný a to jak herně tak výsledkově. Bylo vidět, že si všichni kluci přes Vánoce od fotbalu odpočinuli, což se promítlo ve zvýšené bojovnosti. Z toho však také plynulo několik tvrdších soubojů, které několikrát končili menšími zraněními, většinou naraženinami o tvrdou palubovku. Těmto „bolístkám“ jsme se bohužel nevyhli ani my, ale i přes to chtěli kluci nadále bojovat a co nejvíce si zahrát, za což si zaslouží pochvalu.

                        tréňa Tomáš

Sestava: Soldán – Šubrt R., Šubrt F., Jahelka, Báthory, Ohlídal, Klimeš, Robeš, Laurenčík

Trenéři: Tomáš Bilík, Petr Klimeš